ZÁLOHA NA VÝPLATU PODÍLU ZE ZISKU SPOLEČNOSTI

14. 04. 2015
ZÁLOHA NA VÝPLATU PODÍLU ZE ZISKU SPOLEČNOSTI

Jednou z novinek zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále „ZOK“) je možnost poskytnout společníkům zálohu na výplatu podílu na zisku společnosti, což předchozí právní úprava (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) neumožňovala.

Zákonné podmínky výplaty zálohy obsahuje § 40 ZOK, kdy v úvodu je zakotvena obecná podmínka, jež výslovně zakazuje, aby společnost vyplatila zálohu na zisku, pokud by si takovou výplatou přivodila úpadek; statutární orgán společnosti je v takovém případě povinen provést tzv. test insolvence a pečlivě zvážit, zda může k výplatě zálohy dojít a zda odliv peněžních prostředků neohrozí likviditu a solventnost společnosti. Další podmínkou je vypracování mezitímní účetní závěrky, ze které musí být patrno, že korporace disponuje dostatečnými prostředky k rozdělení zisku a která slouží statutárnímu orgánu jako podklad pro rozhodnutí o výplatě zálohy. Při určení maximální výše zálohy platí, že nesmí překročit součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku sníženého o neuhrazenou ztrátu z minulých let, povinný příděl do rezervního fondu (předepisuje-li jeho tvorbu společenská smlouva) a jiné účelově vázané vlastní zdroje. Zdrojem pro zálohu může být nejen výsledek hospodaření běžného účetního období, ale i nerozdělený zisk dosažený korporací v minulých letech. Je třeba zdůraznit, že NOZ nezakazuje, aby bylo v průběhu roku vyplaceno i vícero záloh.

Konečné rozdělení zisku společnosti schvaluje valná hromada na základě řádné účetní závěrky. V případě, že valná hromada rozhodne o rozdělení podílu na zisku mezi společníky a je-li rozdíl mezi částkou podílu a poskytnutou zálohou kladný, korporace tento rozdíl společníkovi doplatí. Naopak situaci, kdy rozdíl mezi částkou podílu na zisku a vyplacenou zálohou je záporný anebo valná hromada rozhodne, že se podíl na zisku mezi společníky ať už z jakéhokoli důvodu nerozdělí, zákon výslovně neupravuje. V § 35 ZOK se uvádí, že podíl na zisku se nevrací, ledaže by osoba, které byl podíl na zisku vyplacen věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené zákonem s tím, že v odstavci třetím je uvedeno, že tento postup se nepoužije na zálohy dle § 40 ZOK. Lze dovodit, že záloha na podíl na zisku vyplacená v rozporu se zákonem, případě společenskou smlouvou, by měla být vrácena obchodní korporaci bez ohledu na to, zda příjemce věděl, že podmínky vyplacení zálohy nebyly naplněny. Samotný postup vrácení zálohy není zákonem upraven a je ponecháno na rozhodnutí statutárního orgánu, jak se s danou situací vypořádá. Nabízí se řešení, kdy statutární orgán rozhodne o povinnosti zálohu vrátit a vyzve společníka, aby tak učinil. V případě, že by společník odmítl vyplacenou zálohu korporaci vrátit, uplatní se obecná ustanovení občanského zákoníku upravující institut bezdůvodného obohacení.