PŘÍPLATKY MIMO ZÁKLADNÍ KAPITÁL V S.R.O. OD 1.1.2014

05. 02. 2014
PŘÍPLATKY MIMO ZÁKLADNÍ KAPITÁL V S.R.O. OD 1.1.2014

Příplatky společníků jsou v praxi často využívaným způsobem jak poměrně rychle a flexibilně zvýšit vlastní kapitál společnosti s ručením omezeným. Další variantou, kterou nabízí i úprava obsažená v zákoně o obchodních korporacích (ZOK), je zvýšení základního kapitálu. Druhá z uvedených možností představuje ve srovnání s poskytnutím příplatku technicky, časově i finančně náročnější proces. ZOK upravuje příplatky v § 162 až 166 a umožňuje dva základní režimy poskytnutí příplatku s ohledem na prvek dobrovolnosti, a to sice režimy příplatku povinného a dobrovolného.
Povinný příplatek
Pokud jde o povinný příplatek, dle obchodního zákoníku platného do 31.12.2013 bylo nezbytné, aby uložení příplatkové povinnosti společníkům připouštěla společenská smlouva, respektive zakladatelská smlouva společnosti. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině tak bylo určeno, byla valná hromada společnosti oprávněna uložit společníkům přispět příplatek, a to až do poloviny základního kapitálu podle výše vkladů jednotlivých společníků; tzn. příplatek mohl být uložen každému společníkovi maximálně do výše poloviny jeho vkladu do základního kapitálu.
ZOK rovněž vyžaduje, aby bylo právo valné hromady na případné uložení povinnosti zaplatit příplatek obsaženo ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině společnost, avšak je opuštěno dosavadní zákonné omezení příplatkové povinnosti co do výše poloviny vkladů jednotlivých společníků a poloviny základního kapitálu společnosti. V tomto ohledu ZOK umožňuje, aby maximální souhrnnou výši všech poplatků, kterou bude možné v budoucnu uložit, stanovili společníci ve společenské smlouvě. Společníci tedy nejsou limitováni v nastavení výše příplatkové povinnosti v rámci společenské smlouvy, což umožní valné hromadě rozhodnout o uložení povinnosti společníkům poskytnout společnosti i velmi vysoké příplatky. V případě absence výslovného limitu výše příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě či zakladatelské listině společnosti nebude možné povinné příplatky uložit. I dle ZOK je příplatková povinnost omezena pouze na peněžité příplatky. ZOK výslovně dovoluje, aby si společníci ve společenské smlouvě sjednali, s jakými podíly bude příplatek spojen, a dále i to, zda společníci budou příplatek poskytovat v poměru svých podílů či jinak.
Dle § 170 ZOK bude rozhodovat valná hromada společnosti o příplatkové povinnosti prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva či zakladatelská listina určí jinak. Nově se však pro rozhodnutí valné hromady nebude vyžadovat forma notářského zápisu. Ta byla do 31.12.2013 přitom povinná.
V případě porušení uložené příplatkové povinnosti budou hrozit příslušnému společníkovi sankce. Porušující společník bude v prvé řadě povinen uhradit společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Z toho vyplývá, že společenská smlouva bude moci výši úroku z prodlení stanovit odlišně. V druhé řadě pak bude možné společníka pro porušení jeho příplatkové povinnosti ze společnosti vyloučit, pouze však ohledně podílu, s nímž bude porušení příplatkové povinnosti spojeno.
ZOK nově nabídne společníkovi, který s uložením příplatkové povinnosti nebude z jakéhokoliv důvodu souhlasit, aby se uložení takové povinnosti vyhnul vystoupením ze společnosti. Společník tak bude moci učinit pouze ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Pravidla pro vystoupení jsou obsažena v ustanovení § 164 ZOK. První z podmínek pro vystoupení je, že společník pro příplatkovou povinnost nehlasoval. Lze dovodit, že tato podmínka bude splněna jak v případě hlasování společníka proti rozhodnutí o příplatkové povinnosti či zdržení se hlasování, tak i v případě, že se společník valné hromady, která o uložení povinného příplatku rozhodla, vůbec nezúčastnil. Druhou podmínkou pro vystoupení společníka ze společnosti je pak skutečnost, že společník vystoupení ze společnosti ohledně příslušného podílu společnosti písemně oznámí. Písemné oznámení bude muset být učiněno v prekluzivní lhůtě jednoho měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady nebo ode dne, kdy bylo společníkovi oznámeno, že valná hromada rozhodla o příplatkové povinnosti, nebo že bylo takto rozhodnuto mimo valnou hromadu. Třetí podmínkou je splnění vkladové povinnosti spojené s příslušným podílem společníka. Poslední podmínkou je pak absence odlišného ujednání společníků ve společenské smlouvě, které by vystoupení společnosti předem vyloučilo. V případě splnění všech uvedených podmínek bude vystoupení společníka účinné posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení o vystoupení doručeno společnosti.
Dobrovolný příplatek
K poskytnutí dobrovolného příplatku dle ZOK postačí i jen souhlas jednatele, a to dokonce i v případech, kdy společenská smlouva společnosti nebude k problematice dobrovolného příplatku nic dalšího uvádět. Pokud by tento novým režim společníkům nevyhovoval, bude možné jej v rámci společenské smlouvy změnit a například poskytnutí podmínit souhlasem valné hromady.
Ustanovení § 163 odst. 2 ZOK výslovně umožňuje poskytnutí dobrovolného příplatku i ve formě nepeněžitého plnění. Současně však citované ustanovení vyžaduje v souvislosti s poskytnutím nepeněžitého příplatku zhotovení znaleckého posudku za účelem jeho ocenění. Uvedené ocenění nepeněžitého příplatku se provede ve stejném režimu jako při poskytnutí nepeněžitého vkladu do základního kapitálu. Při oceňování nepeněžitého vkladu se přitom nově nebude vyžadovat, aby byl znalec jmenován soudem, ale jeho výběr bude plně spadat do působnosti jednatele.

Vrácení poskytnutých příplatků
ZOK umožňuje, aby byly v minulosti poskytnuté příplatky společníkům vráceny. Výše příplatků určených k vrácení je však limitována rozsahem, v jakém převyšují ztrátu společnosti. ZOK dává jako podmínku souhlas valné hromady s vrácením příplatku a to výslovně v § 166 ZOK. ZOK též stanoví konkrétní pořadí, v jakém mají být příplatky vráceny. Platí, pokud valná hromada nerozhodne jinak, vrátí se příplatek společníkovi vždy poměrně podle výše, v jakém jej poskytl.