Právní ochrana majetku

Každý má obavy o svůj majetek, proto je třeba se zamyslet nad možnostmi jeho ochrany. Především je třeba analyzovat hrozby a zvážit důvody takové ochrany. Za klíčové otázky v rámci posouzení hrozeb je třeba promyslet následující body:

• Úroveň právní ochrany majetku v české republice.
• Daňové zatížení spojené s vlastnictvím jakéhokoliv majetku.
• Možnosti rozdělení dědických nároků.
• Obavy z rozkrytí osobní majetkové struktury (chci být vidět jako vlastník?).
• Udržení majetku v konzistentní podobě pro další generace.

Pro účel ochrany majetku jsou využívány tzv. trusty popřípadě nadace. V čem spočívají výhody trustu a nadace:

• Zachování skryté identity zakladatele.
• Chrání majetek před nároky věřitelů, které mají vůči zakladateli trustu.
• Díky trustu změníte poměry mezi dědici bez ohledu na dědické řízení.
• Poskytuje osvobození od daně v případě některých příjmů.

Institut trustu má ve světě staletou tradici vzešlou z anglického práva. Trust samotný nemá právní subjektivitu, jedná se o právní vztah mezi zakladatelem (vlastníkem majetku) a správcem trustu (Trustee). Správcem trustu je zpravidla právnická osoba zřízená podle právních ustanovení upravujících problematiku trustu. Po založení trastu a převodu aktiv je majitelem těchto aktiv výhradě trust, nelze tudíž uspokojovat závazky zakladatele prostřednictvím tohoto majetku.

Základním dokumentem trustu je tzv. listina přání (Letter of Wisches), tato listina přesně vymezuje jak má být s majetkem nakládáno a kdo má mít z tohoto majetku případný prospěch. Osoba, které plyne prospěch z trustu, může se jednat i o více osob, je tzv. beneficient. Výnosy z trustu mohou mít povahu jak finančního plnění tak plnění naturálního. Zakladatel dále může jmenovat protektora, jehož úlohou je kontrola činnosti správce trustu zda postupuje v souladu s přáním zakladatele.